Setkání Hurvínků v Lužné u Rakovníka

3. a 4. října 2026

První říjnový víkend patřil Hurvínkům. V Lužné u Rakovníka proběhlo setkání těchto legendárních motoráčků – do největšího českého železničního muzea se jich sjelo hned devět. Jedním z nich byl náš vůz M131.1513.

Návštěvníci se mohli nejen dívat, nýbrž také okusit cestování na typických dřevěných lavicích. Byť jen na chvilku – jezdilo se totiž jen z depa do stanice a zpátky. Součástí zážitku však bylo otočení na točně o 360°. Náš Hurvínek se do jezdění také zapojil, a to celkem pětkrát.

Samotná cesta do Lužné by byla velice jednoduchá, nebýt výluky spojené s generální opravou mostu přes Ohři v Žatci. Museli jsme proto zvolit cestu oklikou přes Žatec, Postoloprty, Louny předměstí a Rakovník.

Setkání lokomotiv či motorových vozů je v Lužné tradičním podzimním lákadlem. A proč letos padla volba právě na Hurvínky? Byla to taková symbolická oslava Hurvínkových 100. narozenin. V roce 1926 se totiž Skupova loutka poprvé objevila na jevišti plzeňského loutkového divadla.

Hurvínci řady M131.1 jsou poválečné motorové vozy, vyráběné nejprve kopřivnickou Tatrou a později vagonkou ve Studénce. Celkem vzniklo 549 kusů, které i díky své jednoduchosti a spolehlivosti vládly československým lokálkám až do přelomu 70. a 80. let. Svou přezdívku si tyto legendy vysloužily hned ze dvou důvodů. Prvním je dřevěná konstrukce – stejný materiál, z jakého řezbář Gustav Nosek vytvořil pro Josefa Skupu loutku Hurvínka. Druhým důvodem je samotné ovládání – když strojvedoucí obsluhuje trojici pák na řídícím pultě, může připomínat loutkoherce, který vede loutku.

Den železnice ve Schwarzenbergu

19. a 20. září 2026

Z naší účasti na zářijovém Dni železnice v Železničním muzeu Schwarzenberg se pomalu stává tradice, neboť letos jsme město na německé straně Krušných hor navštívili již potřetí. Kromě Hurvínka M131.1513 jsme s sebou vzali také červeného Puklíka T211.0608.

Stejně jako v letech minulých, Hurvínek i letos zajišťoval dopravu návštěvníků ze stanice do areálu muzea a zpět. Za celý víkend jsme takto zajistili třiatřicet párů spojů. Ačkoliv jsme vůbec neopustili stanici, najezdili jsme po německých kolejích dohromady 60 kilometrů.

Návoz a odvoz zajistili opět Schwarzenberští, kteří pro nás v sobotu přijeli do Vejprt svým Hektorem T435.0554 a v neděli nás toutéž lokomotivou odvezli zpět do naší vlasti. Naše vozidla totiž nejsou vybavena německým zabezpečovačem (PZB), a proto nesmí sama jezdit na trati.

Akce ve Schwarzenbergu je vždycky víkendem, na který se někteří z nás těší celý rok jako malí kluci. Také letos jsme si to "u sousedů" užili a už teď se těšíme na další ročník, protože ta spolupráce je tu zkrátka skvělá. Takže – vielen Dank, Schwarzenberg!

Česko-německý workcamp v Přísečnickém údolí

5. září 2026

V sobotu 5. září jsme vypravili krátký zvláštní vlak pro spolek Přísečnice žije. Ten o prvním zářijovém víkendu pořádal česko-německý workcamp v Přísečnickém údolí. Padesátka účastníků se během třídenního programu měla aktivně seznámit s oblastí středního Krušnohoří a zároveň se zde zapojit do společné práce – vyráběli např. lavičky nebo turistické rozcestníky.

Úkolem Hurvníka M131.1513 bylo dopravit účastníky tohoto workcampu z Kovářské do Výsluní.

Návštěva ze Schwarzenbergu

11. července 2026

V sobotu 11. července nás navštívili kolegové z německého Schwarzenbergu. Spolek saských přátel železnice (VSE) vypravil pro své členy zvláštní vlak v čele s Hektorem T435.0554. Přímo z areálu svého železničního muzea se po kolejích pohodlně dovezli až do toho našeho, křimovského.

Třiapadesát Němců si prohlédlo výtopnu, připraven pro ně byl také oběd a zájemci si opekli buřty v parčíku u výtopny. Po několikahodinovém pobytu na Křimově se vydali zpět do své domoviny, avšak z výrazů na tvářích spousty zúčastněných šlo jednoduše vyčíst, že to byla příjemně strávená sobota.

Autory fotografií jsou: Franz Hillig, Tobias Martin, Mirko Riedel, Milan Bachor, Vojtěch Pajer a Kryštof Koubek.

Den otevřených vrat u TRAK Rail v Meziměstí

13. června 2026

V polovině června pořádala firma TRAK Rail den otevřených vrat ve svých dílnách v Meziměstí. Náš Hurvínek se akce zúčastnil coby jedno z vystavených vozidel.

Zážitkem však byla i samotná cesta. Pojali jsme ji do jisté míry jako spolkový výlet – prostě jsme vzali náš historický motorák a vyrazili s ním na projížďku přes půl republiky. V pátek jsme jeli tam a v neděli zase zpátky, a to pokaždé jinudy, abychom to měli ještě rozmanitější. Každá z těchto cest měřila zhruba 350 kilometrů a poznali jsme díky nim spoustu krásných míst na českých kolejích i spoustu milých lidí, kteří se kolem železné dráhy pohybují.

Když jsme v některé stanici čekali, popovídali jsme si s výpravčími. Pro mnohé z nich jsme vlastně byli takovým malým zpestřením jejich směny. V Lomnici nad Popelkou nás dokonce kromě paní výpravčí přivítal železničář, jenž nás pozval do expozice věnované historii zdejší dráhy.

Problém přišel až v Teplicích nad Metují – pouhých 9 minut před cílem celodenního putování. Zastavili jsme, neboť jsme museli změnit směr, jenže potom už jsme nenastartovali. Motorový vůz se naštěstí povedlo ručně roztlačit, a do Meziměstí jsme tedy úspěšně dojeli. Druhý den jsme hledali příčinu problému, ale nečekalo nás nic hezkého. Zjistili jsme, že za vše může kabeláž vedoucí k regulátoru nabíjení – kabely byly poničené, spálené a některé dokonce spečené. Měli jsme štěstí, že z toho byla jen porucha nabíjení... Hodně nám však pomohli kolegové z ostatních spolků a především místní parta elektrikářů. Ti nám během sobotního odpoledne natahali novou kabeláž, všechno zapojili, proměřili a přezkoušeli. Nedělní cesta domů díky tomu proběhla zcela bez komplikací. Takže chlapi, díky moc!