M120 485

Věžák (806 485-9)

O řadě M 120.4

Ve dvacátých letech minulého století se na našich kolejích začaly objevovat první motorové vozy. Protože dvě stanoviště strojvedoucího zabírala v malém voze poměrně dost místa, přišla Kopřivnická vozovka s řešením v podobě tzv. věžového stanoviště. To se nachází v budce na střeše vozidla. 

V roce 1930 si ČSD objednaly dva prototypy takto řešeného motorového vozu řady M120.4. O rok později se rozběhla sériová výroba a během pěti let vyjelo z Kopřivnice celkem 89 motoráků. Nebyly to však jediné vozy s věžovým stanovištěm strojvedoucího. Kopřivnická vozovka vyrobila mezi lety 1928 a 1946 dohromady 221 "Věžáků". Do dnešních dnů se z nich dochovalo jen několik málo kusů.

Vozy měly mechanický přenos výkonu. Pod schody do věže je uložen benzinový šestiválcový vzduchem chlazený motor TATRA a čtyřstupňová planetová převodovka. Motor řešil změnu směru jízdy reverzací - strojvedoucí jej musel vypnout a poté ho nastartovat na opačný chod. 

Do nástupního prostoru uprostřed vozu se vstupuje posuvnými dveřmi. V přední a zadní části vozu jsou oddíly pro cestující. Součástí předního oddílu je také toaleta. Zajímavostí je potrubní telefon, který byl zaveden mezi stanovištěm strojvedoucího a nástupními dveřmi. Usnadňoval komunikaci mezi strojvedoucím a průvodčím, případně dalším personálem (např. posunovačem). 

Věžáky vydržely v provozu 28 let. Nasazovány byly po celé síti ČSD. Po druhé světové válce měly významný podíl na obnovení provozu na československých lokálkách. Od konce 40. let je však začali vytlačovat modernější "Hurvínci" řady M131.1. Poslední Věžák dojezdil v pravidelném provozu v roce 1958.

Věžové motorové vozy různých řad se objevovaly i v našich končinách. Vůz M120.302 byl od roku 1933 turnusově nasazován na trati Křimov - Reitzenhain. Dalším tradičním působištěm těchto kopřivnických motoráků byly například doupovské lokálky.

Příběh motorového vozu M120.485

Jeden z posledních vyrobených "Věžáků", M 120.485, opustil brány Kopřivnické vozovky v roce 1935. Československé státní dráhy za něj zaplatily 275 340 Kčs.

Bohužel neexistuje moc pramenů, ve kterých bychom mohli zjistit, kde náš Věžák jezdil. V 50. letech sloužil na východě Čech, mimo jiné na lokálce Častolovice - Solnice. V roce 1953 byl vyfotografován v Doudlebech nad Orlicí.

Po vyřazení jezdil do konce 80. let minulého století v Třebušicích (nedaleko Mostu), ale už jen jako dílenský vůz. Na střeše měl montážní plošinu pro opravy trolejového vedení. 

Odtamtud jej získal spolek nadšenců, kteří si ho 25. června 1990 převezli do depa Česká Lípa. Duchovním otcem myšlenky a záchrany unikátního motorového vozu byl pan Eduard Domalíp, mimo jiné vynikající železniční modelář. Na severu Čech se pustili do jeho opravy a uvedli Věžák do stavu, kdy je schopen samostatného pohybu. Původní benzínový, vzduchem chlazený motor byl nahrazen naftovým motorem z automobilu Praga S5T. V roce 1998 vůz odkoupila společnost LOKO-MOTIV a vlastní jej dodnes.

Motorák M120.485 je naším druhým nejcennějším exponátem, hned po parní lokomotivě 414.407. Je totiž jedním ze dvou dochovaných vozů této řady. Tím druhým je M120.417, který patří Národnímu technickému muzeu a je deponován v depu Šumperk. Náš Věžák je jediným dochovaným zástupcem poslední výrobní série, která se od dříve vyrobených vozů mírně liší. Na první pohled je patrný obdélníkový rám místo osmiúhelníkového nebo zaoblená skříň. 

Současný stav

Protože byl vůz ve špatném stavu se zcela zničeným interiérem, cesta k jeho zprovoznění je velice náročná, ale také nákladná.

V současnosti je již Věžák schopen samostatného pohybu. Byla opravena střecha a provedeno nové oplechování budky strojvedoucího. Další nelehké fáze znovuzprovoznění jsou ale ještě před námi. Je třeba opravit karoserii a znovu postavit interiér. Připravuje se výměna motoru - náhrada vzduchem chlazeného motoru za vodou chlazený. Poté bude následovat schvalovací proces na Drážním úřadě.

Označení

M 120.485

1935 - 1988

806 485-9

od 1988 (pouze pro administrativní účely)


Výrobní číslo

NVR číslo

53842

95 54 5 806 485-9

Přezdívky

  • Věžák - stanoviště strojvedoucího se nachází v budce (věžičce) na střeše vozu.

Technické údaje

Rok výroby

1935

Výrobce

Kopřivnická vozovka


Délka přes nárazníky

10 700 mm

Hmotnost prázdného vozu

13 t

Hmotnost obsazeného vozu

17 t

Maximální rychlost

45 km/h

Původní motor

Benzínový, vzduchem chlazený šestiválec TATRA

Výkon původního motoru

85 kW (115 k)

Přenos výkonu

Mechanický

Uspořádání dvojkolí

A1


Počet míst k sezení

36

Počet míst k stání

10

Fotogalerie

V provozu

Česká Lípa a Křimov