Historie výtopny

Jak šel čas na křimovském nádraží

Křimovské nádraží dnes působí jako zapomenutá, téměř bezvýznamná stanice kdesi v Krušných horách. Ovšem nebylo tomu tak vždy. Dráha z Chomutova do Vejprt a dále do Saska byla kdysi důležitou dopravní tepnou, stejně jako odbočná trať Křimov - Reitzenhain. Po obou tratích jezdilo značné množství nákladních vlaků. Hlavní přepravovanou komoditou bylo hnědé uhlí mířící do Německa. Zajímavostí v osobní dopravě byl přímý rychlík z Prahy, který byl vypravován ve 20. letech 20. století pro lyžaře z hlavního města. O významu stanice svědčí jak velká staniční budova s nádražní restaurací, tak kolejiště, které mělo v minulosti šest průběžných kolejí.

Železniční stanice Křimov byla uvedena do provozu v roce 1872, patřila do rozsáhlé sítě železnic Buštěhradské dráhy. Zdejší výtopna byla postavena někdy mezi lety 1872 a 1875. Nevíme, kdy přesně byla stavba výtopny dokončena, ale určitě to bylo ještě před zahájením provozu na trati z Křimova do Reitzenhainu, kde začaly vlaky jezdit v roce 1875.

Výtopna sloužila jako zázemí pro údržbu a drobné opravy parních lokomotiv. Od roku 1933 se v ní začaly objevovat motorové vozy, které začaly jezdit na zdejších tratích. Křimovská výtopna administrativně spadala pod výtopnu Chomutov.

Výtopna původně měřila 19 metrů, v roce 1928 byla prodloužena na 28 metrů. Uvnitř jsou dvě koleje, pod každou z nich je montážní jáma dlouhá 16,4 metru. Kolej bližší ke staniční budově (7. staniční kolej) je průjezdná a dříve pokračovala až k točně na vejprtském zhlaví. Točna měla průměr 12 metrů a byla ovládána ručně dvěma osobami. Do dnešních dnů se z ní dochovala jen zarostlá jáma.

Ve výtopně se prováděly drobné opravy lokomotiv. Zbrojení uhlím se provádělo pomocí košů, voda se doplňovala čtyřmi vodními jeřáby ve stanici. Do roku 1928 se zde mašiny vymývaly, později se tato činnost přesunula do Chomutova. 

K výtopně patří také správní budova, tzv. kasárna. Ta sloužila jako nocležna pro zaměstnance, měla rovněž několik místností pro administrativu. Pod střechou kasárny byl vodojem o objemu 135 metrů krychlových. Sloužil jako záložní zdroj vody především pro zimní období, kdy vodní jeřáby ve stanici zamrzaly. Budova byla již v roce 1899 rozšířena o přístavbu na jihozápadní straně. V roce 1930 se plánovalo další rozšíření objektu, tentokrát na severozápadní straně. K realizaci ale nedošlo. 

V roce 1923 byla Buštěhradská dráha zestátněna a od 15. 7. 1923 zajišťovaly provoz na jejích tratích ČSD. Výtopna tedy přešla pod správu státních drah.

17. prosince 1927 zachvátil výtopnu požár. Od rozpálených kamen vzplála střecha a celá shořela. Venku byl tehdy mráz -26 °C, a tak se požární stříkačka musela rozehřívat horkou vodou. Požár se podařilo uhasit až pomocí motorové stříkačky hasičů z Chomutova.

Stanice Křimov, včetně výtopny, přežila obě světové války. Nebyla nijak poškozena. Události na začátku a na konci druhé světové války popsal tehdejší vrchní adjunkt František Janovský ve staniční kronice. Po Mnichovské dohodě bylo nádraží dne 4. 10. 1938 obsazeno Němci a večer téhož dne přišlo z ČSD rozhodnutí předat stanici přítomným železničářům z Třetí říše. Na konci války, 9. května 1945, byla stanice obsazena Rudou armádou a 27. května byla opět převzata do správy ČSD. Podle pamětní knihy byla stanice "shledána a převzata v úplném pořádku". Poválečný odsun Němců zde proběhl bez incidentů a od srpna 1946 již bylo nádraží obsazeno výhradně českým personálem.

Výtopna po druhé světové válce postupně přestávala sloužit svému účelu. Po roce 1948 se již pro lokomotivy využívala jen velmi málo a postupně začala chátrat. Jedním z důvodů nevyužívání výtopny bylo zastavení osobní dopravy na trati do Reitzenhainu v květnu 1948, ale také celkový pokles dopravy, související s uzavřením hraničního přechodu ve Vejprtech.

V roce 1992 výtopna podruhé vyhořela. Skutečná příčina nebyla nikdy vyšetřena, dodnes se mluví o pravděpodobném úmyslném založení požáru. O čtyři roky později se blýsklo na lepší časy. Výtopnu si v roce 1996 pronajala společnost LOKO-MOTIV a následně ji od Českých drah odkoupila. Od té doby se postupně mění na železniční muzeum.

Historické fotografie žst. Křimov

Fotogalerie: začátky působení spolku na Křimově