Historie výtopny

Od roku 1872

Jak šel čas na křimovském nádraží

Křimovské nádraží dnes působí jako zapomenutá, téměř bezvýznamná stanice kdesi v Krušných horách. Ovšem nebylo tomu tak vždy. Dráha z Chomutova do Vejprt a dále do Saska byla kdysi důležitou dopravní tepnou, stejně jako odbočná trať Křimov - Reitzenhain. Po obou tratích jezdilo značné množství nákladních vlaků. Hlavní přepravovanou komoditou bylo hnědé uhlí mířící do Německa. Zajímavostí v osobní dopravě byl přímý rychlík z Prahy, který byl vypravován ve 20. letech 20. století pro lyžaře z hlavního města. O významu stanice svědčí jak velká staniční budova s nádražní restaurací, tak kolejiště, které mělo v minulosti šest průběžných kolejí.

Výtopna byla postavena společností Buštěhradské dráhy v roce 1872, stejně jako samotné nádraží. Sloužila jako zázemí pro údržbu a drobné opravy parních lokomotiv. Od roku 1933 se v ní začaly objevovat motorové vozy, které začaly jezdit na zdejších tratích. Křimovská výtopna administrativně spadala pod výtopnu Chomutov.

Výtopna původně měřila 19 metrů, v roce 1928 byla prodloužena na 28 metrů. Uvnitř jsou dvě koleje, pod každou z nich je montážní jáma dlouhá 16,4 metru. Kolej bližší ke staniční budově (7. staniční kolej) je průjezdná a dříve pokračovala až k točně na vejprtském zhlaví. Točna měla průměr 12 metrů a byla ovládána ručně dvěma osobami. Do dnešních dnů se z ní dochovala jen zarostlá jáma.

Ve výtopně se prováděly drobné opravy lokomotiv. Zbrojení uhlím se provádělo pomocí košů, voda se doplňovala čtyřmi vodními jeřáby ve stanici. Do roku 1928 se zde mašiny vymývaly, později se tato činnost přesunula do Chomutova. 

K výtopně patří také správní budova, tzv. kasárna. Ta sloužila jako nocležna pro zaměstnance, měla rovněž několik místností pro administrativu. Pod střechou kasárny byl vodojem o objemu 135 metrů krychlových. Sloužil jako záložní zdroj vody především pro zimní období, kdy vodní jeřáby ve stanici zamrzaly. Budova byla již v roce 1899 rozšířena o přístavbu na jihozápadní straně. V roce 1930 se plánovalo další rozšíření objektu, tentokrát na severozápadní straně. K realizaci ale nedošlo. 

V roce 1923 byla Buštěhradská dráha zestátněna a od 15. 7. 1923 zajišťovaly provoz na jejích tratích ČSD. Výtopna tedy přešla pod správu státních drah.

17. prosince 1927 zachvátil výtopnu požár. Od rozpálených kamen vzplála střecha a celá shořela. Venku byl tehdy mráz -26 °C, a tak se požární stříkačka musela rozehřívat horkou vodou. Požár se podařilo uhasit až pomocí motorové stříkačky hasičů z Chomutova.

Stanice Křimov, včetně výtopny, přežila obě světové války. Nebyla nijak poškozena. Události na začátku a na konci druhé světové války popsal tehdejší vrchní adjunkt František Janovský ve staniční kronice. Po Mnichovské dohodě bylo nádraží dne 4. 10. 1938 obsazeno Němci a večer téhož dne přišlo z ČSD rozhodnutí předat stanici přítomným železničářům z Třetí říše. Na konci války, 9. května 1945, byla stanice obsazena Rudou armádou a 27. května byla opět převzata do správy ČSD. Podle pamětní knihy byla stanice "shledána a převzata v úplném pořádku". Poválečný odsun Němců zde proběhl bez incidentů a od srpna 1946 již bylo nádraží obsazeno výhradně českým personálem.

Výtopna po druhé světové válce postupně přestávala sloužit svému účelu. Po roce 1948 se již pro lokomotivy využívala jen velmi málo a postupně začala chátrat. Jedním z důvodů nevyužívání výtopny bylo zastavení osobní dopravy na trati do Reitzenhainu v květnu 1948, ale také celkový pokles dopravy, související s uzavřením hraničního přechodu ve Vejprtech.

V roce 1992 výtopna podruhé vyhořela. Skutečná příčina nebyla nikdy vyšetřena, dodnes se mluví o pravděpodobném úmyslném založení požáru. O čtyři roky později se blýsklo na lepší časy. Výtopnu si v roce 1996 pronajala společnost LOKO-MOTIV a následně ji od Českých drah odkoupila. Od té doby se postupně mění na železniční muzeum.

A jak to vypadá dnes?

Významné nádraží na rušné trati se postupem času proměnilo v poklidnou staničku na téměř zapomenuté lokálce. Od druhé světové války důležitost celé trati postupně klesala. Spojení do Německa přes Vejprty se nevyužívalo, trať do Reitzenhainu byla zrušena, průmyslové podniky kolem trati ukončily výrobu. V 90. letech byl uzavřen i důl na Měděnci. Bývalé okresní město Přísečnice zaniklo s výstavbou stejnojmenné vodní nádrže.

Stanice Křimov byla až do prosince 2006 obsazena výpravčím, dnes je nádraží zcela bez personálu. Zabezpečovací zařízení bylo demontováno. V roce 2011 bylo zredukováno kolejiště, první tři koleje byly vytrhány. Zbyly tři průběžné koleje, obě koleje do naší výtopny a zatím také kousek 6. koleje k rampě u bývalého skladiště. Výhybky a krátký zbytek kolejí na reitzenhainskou trať jsou dnes již také minulostí. V celém obvodu stanice je maximální povolená rychlost 20 km/h.

Aspoň některé budovy měly štěstí a unikly demolici. Kromě výtopny má soukromého majitele také nádražní budova. Obě tyto stopadesátileté stavby jsou tak zachráněny. Posledním zachovaným objektem je strážní domek č. 271 na chomutovském zhlaví, který slouží jako soukromá chata. Strážní domek č. 272 na vejprtském zhlaví byl zbourán v roce 2020, spolu s ním také obě výhybkářské boudy. Skladiště u 6. koleje se pomalu rozpadá samo. Zbyly z něj tři obvodové zdi a komín.

V prosinci 2007 byl razantně zredukován počet spojů na trati. Cestující dnes vozí už jen tři páry osobních vlaků Chomutov - Cranzahl, které jezdí pouze o víkendech a svátcích od května do září. Pravidelný nákladní vlak nejezdí žádný. Od roku 2021 se nákladní doprava na vejprtskou trať přeci jen vrátila, a to v podobě manipulačního vlaku, který občas vozí dřevo z Vejprt.

Je jen otázkou, co pro krásnou horskou trať přinesou následující roky. Nezbývá než doufat, že alespoň víkendový turistický provoz zůstane na trati zachován. A třeba se začne blýskat na lepší časy...

Křimovská výtopna v datech

  • 1872: Zahájení provozu
  • 1899: Přístavba k budově kasárna
  • 1927: První požár
  • 1928: Prodloužení výtopny o 9 metrů
  • 1928: Vymývání lokomotiv se přesunulo do chomutovského depa
  • 1933: Počátek motorizace: první motorový vůz M120.302
  • 1938: Stanice připadla Německým říšským drahám (DR)
  • 1945: Stanice opět převzata pod správu ČSD
  • 1948: Výtopna přestávala sloužit pro deponii lokomotiv a začala chátrat
  • 1992: Druhý požár
  • 1996: Výtopnu si pronajala společnost LOKO-MOTIV
  • 2000: Odkoupení výtopny od Českých drah
  • 2002: Oprava střechy a celého komplexu
  • Současnost: Postupná oprava interiéru správní budovy

Názvy stanice

  • 1872 - 1919: Krima-Neudorf
  • 1919 - 1935: Křimov-Nová Ves / Krima-Neudorf
  • 1935 - 1939: Křimov-Nová Ves
  • 1939 - 1945: Krima
  • 1945 - dnes: Křímov
  • Od 90. let se místo názvu Křímov (s dlouhým í) používá Křimov (s krátkým i)