414 407

Příběh lokomotivy 414.407 

Lokomotiva 414.407 byla vyrobena v roce 1896 ve Vídni. Společnost státní dráhy (StEG) ji přidělila do výtopny Veselí nad Moravou, stejně jako ostatní zástupkyně této řady. Rok jezdila pod označením Vg 1263. V roce 1897 StEG začala používat nový systém značení svých strojů, a tak tato mašina dostala tabulku s číslem 4407.

V první dekádě 20. století byla lokomotiva předislokována do výtopny Meziměstí. K vidění byla na trati do Chocně v čele nákladních vlaků. V Meziměstí vydržela i po zestátnění Společnosti státní dráhy v červenci 1909. Jejím novým majitelem se stala státní společnost kkStB. Císařsko-královské státní dráhy jí přidělily označení 175.07.

Na východě Čech lokomotiva přečkala i první světovou válku. Po válce a vzniku Československé republiky ji převzaly ČSD. Pět let jezdila ještě pod rakouským označením 175.07. V září 1923 ČSD oficiálně přešly na Kryšpínův systém značení lokomotiv, a tak náš stroj dostal číslo 414.407, které nosí dodnes - již téměř 100 let.

Mašinka vozila nákladní vlaky v Meziměstí až do roku 1938. Protože se zdejší depo nacházelo v oblasti, která byla po Mnichovské dohodě připojena k nacistickému Německu, byla většina meziměstských lokomotiv řady 414.4 v roce 1938 evakuována do vnitrozemí. 414.407 pravděpodobně zůstala někde na východě Čech, možná už tehdy se jejím novým domovem stalo depo v Hradci Králové. Dne 14. 3. 1939 byla předána Českomoravským drahám (BMB/ČMD), tedy společnosti, která zajišťovala železniční dopravu v Protektorátu Čechy a Morava místo ČSD. Od roku 1945 jezdila opět pod hlavičkou Československých státních drah. 

Do Meziměstí se už po válce nevrátila. Pravděpodobně sloužila jako staniční záloha v Hradci Králové, měla tedy na starosti posun ve stanici a jen drobné traťové výkony. Vyřazena byla 30. března 1965 po úctyhodných 69 letech služby.

Mašinka měla štěstí a po vyřazení ve šrotu neskončila. Československé státní dráhy ji prodaly podniku Prefa do Kralup u Chomutova. Zde sloužila jako vytápěcí kotel - vytápěla tovární prostory a rozehřívala asfalt. Zmíněnou obec dnes již v mapách nenajdeme. V místech, kde až do 70. let minulého století stávala, se dnes nachází hnědouhelný lom Nástup.

Lokomotiva pak stála na starém nádraží v Prunéřově. Na konci 70. let byla převezena do Chomutova, kde měla být zrenovována na pomník. Tento záměr tehdejšího Svazu socialistické mládeže však nebyl nikdy realizován. Našel se i rakouský zájemce, jenž chtěl lokomotivu odkoupit výměnou za počítače. Ten byl naštěstí odmítnut.

Při oslavách v roce 1981 v Chomutově posloužily rošty z kotle prachárny 414.407 pro lokomotivu NTM 422.025 "Arcivévoda Karel", neboť byla tato lokomotiva do Chomutova přitažena s propálenými rošty.

Stroj dále chátral až do pádu komunistického režimu a s tím spojeného zániku organizace SSM. Po revoluci lokomotivu získala společnost LOKO-MOTIV a stala se naším nejcennějším exponátem.

Historické okénko

Lokomotiva 414.407 pamatuje opravdu hodně. Obě světové války i rakousko-uherskou monarchii. Byla vyrobena pouhých 92 let poté, co Richard Trevithick sestrojil první parní lokomotivu na světě. Pro představu, jak stará mašinka to je, uvádíme malé historické okénko.

V roce 1896, když byla lokomotiva vyrobena, byly české země součástí Rakouska-Uherska. Na trůně seděl císař František Josef I., kterému bylo 66 let. Na Univerzitě Karlově (tehdy České universitě Karlo-Ferdinandově) v Praze působil 46letý profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Zřejmě ještě netušil, že se o 22 let později stane prvním prezidentem Československé republiky.

V Moskvě byl právě korunován car Mikuláš II. a v Karlových Varech byl představen nový vynález - kinematograf, předchůdce filmových promítaček. Národní divadlo slavilo 15. výročí od prvního otevření a spisovatel Karel Čapek oslavil své 6. narozeniny.

Francouzský baron Pierre de Coubertin uspořádal v řeckých Athénách první novodobé olympijské hry. Fotbalová Slavia Praha odehrála svůj první zápas, o čtyři dny později se konalo první fotbalové derby pražských "S". Hokej byl u nás v úplných začátcích, na zamrzlé Vltavě se v tomto období proháněli první hokejisté, ještě s míčky místo puků.

Letadla ještě neexistovala, první let bratří Wrightů proběhl až v roce 1903. Žádný člověk ještě nikdy nedosáhl severního ani jižního zemského pólu, to se podařilo až v roce 1909, resp. 1911.

V roce 1965, kdy byla lokomotiva vyřazena z provozu, už seděl na Pražském hradě 6. československý prezident Antonín Novotný. Uskutečnila se III. Spartakiáda, Československá televize odvysílala první Večerníček a v obchodech se začal prodávat alobal. Sovětský kosmonaut Alexej Leonov vstoupil jako první člověk do volného kosmického prostoru.